blog bann big

Přichystali jsme si pro Vás exkluzivní blog s příspěvky z různých oblastí italské kultury, módy, literatury, výtvarného umění nebo jazykovědy. Nebudou zde chybět ani úvahy nad bujarým italským stylem života, který se mnohdy liší od našich českých zvyklostí a klidné povahy. Dále přispějeme zajímavostmi z oblasti gastronomie, italských tradic a možná se tu a tam objeví i tématika sportu, který je italským národem tolik oblíben.

Budeme rádi, když se zapojíte do našich diskuzí a vyjádříte Váš názor na jednotlivé příspěvky.

Hurá do toho!


Tříděný odpad po italsku

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

V dubnu nám přišel dopis od starosty. Naše obec přechází na povinný tříděný odpad. Hurá, zajásalo mé středoevropské srdce, již několik let přivyklé na kontejnery s plasty/papírem/sklem vedle domu. Ano, ta Itálie, ze které si mnozí pamatují pouze hromady odpadků podél cest (zejména na jihu), se dala na cestu ekologie. Ekologicky udržitelný rozvoj, bio, recyklace, alternativní zdroje, tak konečně přestanou být prázdnými slovy na papíře a my všichni se ubereme směrem k zářivé zelené budoucnosti.

Zašli jsme na radnici a vyfasovali ekologickou bibli („Slovník odpadků od A-Z“), veselý kalendář, kde je zaznamenáno, jaký druh odpadu se vyváží toho daného dne, barevné plastové sáčky (modré pro plasty, šedé pro netříděný odpad) a hlavně několik plastových odpadkových košů (hnědý pro organický odpad, žlutý pro papír, zelený pro sklo a plechovky). Jednomu to množství barev hned zvedlo náladu a dalo zapomenout na hrůzostrašné scény z filmu Gomorra (Itálie, 2008), ve kterém jihoitalská mafie vydělávala těžké peníze na tom, že na zahrádce zakopávala jaderný odpad.

Počáteční nadšení avšak odpadlo po příchodu domů, když jsme se začali probírat třiceti stránkami ekologické bible. Od nulového třídění se přešlo k absolutnímu třídění, což v praxi znamená, že při úklidu často stojíte deset minut s nějakým odpadkem v ruce a hluboce přemýšlíte, do jakého sáčku či koše jej zařadit. Příjemná pohoda večeří s rodinou nebo kamarády mizí ve chvíli, kdy je potřeba sklidit ze stolu a nastává dilema co se zbytky a hlavně co s plastovými talířky. Ano, s těmi plastovými talířky, které jste použili proto, abyste nemuseli umývat talíře klasické. Ekologická bible avšak říká, že plastové odpady je potřeba před vyhozením umýt. Není proto lepší zůstat u těch klasických?! Vkrádá se pokušení strčit špinavé talířky na dno pytle a dělat jakoby nic. I na to ale myslela radnice, dobře znalá svých občanů. Při vývozu jsou odpadky namátkově kontrolovány, a když se zjistí pochybení, hříšníkovi hrozí pokuta. Naší osmdesátileté babičce už přišlo výhružné upozornění ...

Odpad jste správně roztřídili a doufáte, že máte svou ekologickou povinnost z krku? Chyba lávky! Ti, kdo nebydlí ve městě, kde stačí vystrčit pytle přímo před dveře jako popelnice, ale mimo město, v relativně hustě zabydlené krajině (campagna), tak jako my, musí nosit pytle na stanovené místo, které je v našem případě cca. 400 metrů od domu. Nic tragického, k večeru si uděláte hezkou procházku se psy, během které poklábosíte se sousedy, protože nic nesbližuje víc jako zaskuhrání si nad společnými třídícími trampotami, a domů se vracíte o poznání lehčí (nejenom o odpadky), protože radost z hezky odvedené ekologické práce nadnáší. Idyla končí ve chvíli, kdy usnete na vavřínech a zapomenete na procházku k popelnicím. Jednotlivé odpadky se vyváží jednou týdně (v pondělí papír, v úterý sklo, atd.), proto když propásnete ten správný den, musíte čekat další týden a odpad a zápach se tak doma nebezpečně hromadí ...

Právě v tom okamžiku se vkrádá do duše pokušení číslo dvě, kterému zatím velmi často podléhá přítelova padesátiletá matka, která se slovy „starého psa novým kouskům nenaučíš“, ve chvílích největšího ekologického zoufalství, sesypává do jednoho sáčku všechno, s čím si neví rady, a pytel potají odváží do vedlejší vesnice, kde ještě nepřešli na povinný tříděný odpad.

Poučení z příběhu? Nový systém je v provozu teprve měsíc a půl, takže za chvilku si na něj určitě všichni zvykneme a budeme se jen smát našim počátečním trampotám. Je to však vlaštovka do budoucnosti, že i v zemi, kterou spousta mých známých hanlivě považuje za zemi cigánů a špagetářů, lze změnit některé nešvary k lepšímu. I když to jde zdánlivě pomalu a ztěžka ...

locandina

PS: Popisovaná situace se týká oblasti, ve které žiju já (střední Itálie), což znamená, že zatímco severnější část země je obecně v ekologii o krok kupředu, ta jižní zase o malinký krok pozadu. Rozdíly se však týkají i jednotlivých regionů, provincií a obcí, proto nelze v žádném případě generalizovat.

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE Poučení z příběhu?

Články blogu