blog bann big

Přichystali jsme si pro Vás exkluzivní blog s příspěvky z různých oblastí italské kultury, módy, literatury, výtvarného umění nebo jazykovědy. Nebudou zde chybět ani úvahy nad bujarým italským stylem života, který se mnohdy liší od našich českých zvyklostí a klidné povahy. Dále přispějeme zajímavostmi z oblasti gastronomie, italských tradic a možná se tu a tam objeví i tématika sportu, který je italským národem tolik oblíben.

Budeme rádi, když se zapojíte do našich diskuzí a vyjádříte Váš názor na jednotlivé příspěvky.

Hurá do toho!


Na výletě: Monte Argentario

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

Je horko. Stále. Nic se nezměnilo, jen nám týden od týdne slibují ten „nejteplejší týden letošního léta“ – ještě že už těch týdnů do konce léta nezbývá mnoho. Je léto, tudíž čas dovolené, čas úniku z horkem rozpáleného města. V Itálii však řádí ekonomická krize, vyhlídky na podzim jsou neslavné, proto mottem letošní dovolené je „šetřit, šetřit, šetřit“. Člověk tak objeví skrytá kouzla kousek od domu, aniž by při tom musel utratit horentní částky. Stačí menší improvizace, chuť vrhnout se do dobrodružství a máte low-cost dovolenou, na kterou budete dlouho vzpomínat. Tak jako já a přítel (a náš pes Mascarpone) na tu naši, kterou jsme podnikli minulý týden. Auto, stan, dva batohy, termo tašky se svačinkou a hurá na mini výlet. Cíl: Monte Arentario, oblíbená destinace pana Topolánka a spol.

Monte Argentario

Vyjíždíme v pátek k večeru a směřujeme k výběžku Ansedonia, na hranicích mezi Laziem a Toskánskem. Jedná se o vyhledávanou oblast pro místní podnikatele, politiky a nějaké ty VIP. Písek je jemný, voda průzračná, na kopcích okolo spousta honosných vil. Nás však prozatím nezajímá klasická pláž přeplněná lehátky, páteční noc chceme prožít jako Robinson – na pláži, ve stanu. Směřujeme proto do státní přírodní rezervace Fenigla, která spojuje pevninu s Monte Argentariem. Jedná se o dlouhý pás piniového háje, který je na jedné straně omývám mořem a na straně druhé slanou lagunou, uprostřed níž se nachází městečko Orbetello. Rezervace je volně přístupná, ať už pěšky nebo na kole, a pomocí šesti průchodů (varco), které jsou od sebe vzdáleny cca. 1km, umožňuje přístup na pláž.

Mapa Monte Argentario                Feniglia

Pravidla rezervace jsou jasná: žádné stanování, zákaz rozdělávání ohně, pes jenom na vodítku. Typický Ital, který bytostně nesnáší příkazy a zákazy, však pravidla interpretuje tak, že stanovat a opékat si špekáčky se nemůže jen v háji, a že na pláži je všechno povoleno. Tímto se dostáváme k paradoxu stanování na pláži – to je sice teoreticky zakázáno, prakticky je však tolerováno, stačí, když při tom nepodpálíte místní flóru, což při letních tropických teplotách není až tak obtížné. My se na pláž dostáváme za soumraku, poté, co jsme překonali cestu piniovým hájem plným zuřivých komárů. Každý z nás schytal asi sto štípanců, proto případným návštěvníkům doporučuju dostatečné množství repelentu. Stan je postavený, malý ohníček zapálený (nechceme přilákat pozornost pobřežní stráže), klobásky se mohou opékat. Společnost nám dělá šumění moře, rybářské lodě a hlavně rybáři samotní, kteří jsou rozestavění po celé pláži a v tichosti mezi sebou občas komunikují, zatímco si na práci svítí malými baterkami, které mají připevněné na hlavě.

Piniový háj       Piniový háj

Sobotní ranní pohled ze stanu nás pak odměňuje za námahu předešlé noci (komáři, horko, všudypřítomná vlhkost). Bělostná pláž, na které jsou prozatím jen dva jogíni, praktikující pozdrav slunci, svěží vánek, nehybná hladina moře. Postupně přichází další výletníci, vzduch se nesnesitelně otepluje a Mascarpona začínají pálit tlapky, proto se kolem jedné hodiny vydáváme zpět na cestu k autu a přemisťujeme se do Porto Ercole, kde se ubytováváme v kempu Feniglia, který je vzdálený asi 200 metrů od pláže. Máme týden Ferragosta – tento rok se jednalo o dny mezi 13. – 19. 8 – což je období, kdy se většina Italů vydává na dovolenou. Obnáší to přeplněné dálnice, pláže, restaurace, kempy a hlavně zvýšené ceny, které jsou v tomto týdnu nejvyšší za celý rok.

Pláž Feniglia             Pláž Feniglia

Odpoledne trávíme v přístavu. Tam se autem sice dostanete, obtížně se ale hledá parkování, proto je lepší zaparkovat na prostorném parkovišti hned při vstupu do města. Parkovné je 0,50€/hod. Přístav je v tuto denní hodiny poklidný, všichni jsou buď na pláži nebo doma. Na osvěžení si dáváme sklenici perlivé vody (acqua frizzante) s mátovým sirupem (sciroppo di menta), což je jeden z osvědčených způsobů, jak zahnat žízeň a bojovat proti tropickým teplotám. Další možností je ledová tříšť (granita) s mátovým nebo citronovým sirupem (sciroppo di limone). Domorodci jsou sice zdvořilí, úsměvy ale moc neoplývají. Asi jsou zmoženi horkem a návalem turistů. Nemůže se jim ale upřít láska ke zvířatům, protože Mascarpone vždycky dostal misku s vodou, aniž bychom o to museli někoho žádat.

Porto Ercole             Porto Ercole

Při večeři narážíme na jeden z velkých italských problémů a tím je placení kreditní kartou. Daňové zatížení je v Itálii neúnosné, čemuž se místní obchodníci brání tím, že vám nedávají účtenky - co zaznamenala registrační pokladna, za to se musí odvést daně. Proto se obchodníkovi vyplatí přijímat jen hotovost, která za sebou nezanechává elektronickou stopu, tak jako karta. My jsme se tak kvůli večeři museli přesunout z kempu opět do města. Pizzu jsme si nakonec dali po dlouhém čekání (bylo narváno) v přístavu, v restauraci El Pirata, kde jsme sice dlouho čekali jak na stůl, tak na pizzu, výsledek ale nakonec stál za to. Cena byla rovněž příznivá – pizza vycházela zhruba na 8.00€. Na pokladně pak sice bylo napsáno, že nepřijímají kreditní karty, ale ejhle, při placení to najednou šlo. Poučení: neptejte se předem, dejte si večeři, pěkně poseďte a uvidíte, že problémy s kartou nebudou a vy si tak ušetříte hledání nejbližšího bankomatu.

Pescatore                 El Pirata

Nedělní ráno trávíme opět na bělostné pláži, která je v brzkých hodinách tak poklidná, že pomocí šnorchlu můžete pozorovat hejna rybek pod hladinou relativně mělkého moře. Máme však neděli, což už po desáté hodině ranní obnáší hlavu na hlavě, rodinky s dětmi a africké prodavače všeho možného. Nic lákavého pro ty, kteří si chtějí na pláži hlavně odpočinout. Odpoledne se chceme osvěžit od nesnesitelného horka – byl to opět jeden z nejteplejších týdnů letošního léta – a náhodou tak v přístavu narážíme na malý krámek s typickými sicilskými potravinami, Luppolo e Cannolo, kde ochutnávám nejlepší ledovou tříšť mého života. Pravou, nefalšovanou, se šťávou vymačkanou přímo ze sicilských citronů, jejichž chuť cítíte na jazyku ještě půl hodiny po konzumaci. Neodoláme a žádáme bis, tentokrát s pistáciovou příchutí. Netřeba dodávat, že naše chuťové buňky mají posvícení.

Po zbytek odpoledne máte dvě možnosti. Jednou z nich je návštěva města Porto Santo Stefano, které je správním místem celého Monte Argentaria, a kde se můžete pomotat po spletitých uličkách historického centra a pokochat pohledem na luxusní jachty pocházející z celého světa. My jsme toto město v minulosti navštívili už několikrát, proto jsme zůstali v Porto Ercole e vydali se autem na útesy nad město. Zde je několik míst, kde můžete zaparkovat auto a sejít po skalách dolů (cca. 1km) a užít si malých, lehce izolovaných pláží. Před sestupem na pláž nebo po výstupu k autu doporučuju přestávku v malém baru/kiosku La Vista, který se nachází přímo u silnice a odkud se můžete kochat panoramatickým pohledem na moře. Na starosti ho má babička (které byste babičkovství nehádali) s dcerou a vnučkou, ceny jsou příznivé (tj. bez turistické přirážky) a atmosféra víc než poklidná. Zde rovněž končí náš pobyt v Monte Argentariu a my se vydáváme na cestu domů, abychom se stihli vyhnout podvečerní zácpě, kdy se budou všichni vracet od moře a z dovolené.

Panoráma            Porto Santo Stefano

Závěrem netřeba dodávat, že váš případný pobyt v Monte Argentariu není potřeba limitovat jen na návštěvu pláže a místních barů (my jsme si chtěli především odpočinout). Pokud budete mít víc času k dispozici a nezastihnou vás čtyřicetistupňové teploty, můžete si udělat výlet na ostrov Giglio a Giannutri, či se vrátit zpět směrem k Ansedonii a navštívit archeologické vykopávky z etruského období (8. století před naším letopočtem). Poblíž se rovněž nachází vyhlášená turistická oblast Maremma, kde budete mít možnost ochutnat vynikající masové a sýrové výrobky.

Články blogu